Na výletech si občas připadám jako ve virtuálním iCloudu.

Když jedeme po stojedničce na jih tak míjíme budovu s obrázkem zeleného slona. Proboha, co tu dělá? Ten zelený slon přece patří do pécéčka! Nebo tamto logo patří na kreditku a ne na ulici!

Prostě nemůžu si zvyknout, že ta loga mají také svoje domovy, že to nejsou jen bitíky přehrnované trpaslíkama v monitoru.

No jo, holt jsme v Silicon Valley! Jenomže, co když žádné Silikonové Údolí není. Brr. Zpět do bezpečí pécéčka. Pojďme si na monitoru hrát, jako kdyby nějaké to Silicon Valley přece jenom existovalo, jó?

Silicon Valley

 

Tak tady to všechno začalo. V roce 1938 pánové Hewlett a Packard založili v garáži na Addison Avenue 367 v Palo Alto svoji firmu. Byla to první firma pozdějšího Silicon Valley.

To vlevo, co vypadá jako psí bouda, to je rodná garáž HP

Garáž s velkým G

Dnes je HP v areálu na Hanover Street 3000

Vůbec poprvé mě zarazila reálnost zeleného slona při míjení budovy programu Evernote.

Evernote stojí u dálnice 101 v Redwood City

Facebook sídlí v Menlo Parku na kouzelné adrese – Hacker Way 1. Před ním tu sídlil Sun. Facebook šetří a původní logo jen překryl novou plachtou. Chtěli jsme se podívat i do areálu, ale sekuriťák nás vrátil zpět na parkoviště. Sice jsem mu nerozuměl, ale co jiného by říkal. Jenže když slyšel jak mluvím s Radanou, spustil znova a lépe a to jsem najednou rozuměl snad každé slovo.

Bohužel „Kouzelník z Menlo Parku“ Edison byl z jiného Menlo Parku, z toho v New Jersey.

Důchodci  se krčí na prahu jim nepochopitelných sociálních sítí

Facebook rozverný

Zepředu už Facebook, zezadu stále Sun

V Mountain View je toho softvéru spousta. Například rozlehlý areál strejdy Googla, kousek vedle bydlí Microsoft.

Tady na Charleston Road bydlí strejda Google

Místní se přepravují po kampusu na kole

Z areálu Microsoftu jsem měl takový mrtvolný pocit…

Pár mil jižněji v Cupertinu pobývá Apple. Nový kampus zatím není, snad příště.

Apple

Vlajkosláva před ředitelstvím;

V našem Foster City sídlí databáze Oracle a také IBM, u které ovšem není co fotit. A samozřejmě je tu Rendova rodná Visa. Do práce chodil krásnou procházkou kolem jezera.

I databáze se tu najde

Odpočinkový areál pro zaměstnance

Tvrdí že databázi, ale není to náhodou plynárna?

Tak tady Renda pracoval

Tudy chodil Renda do práce …

… a z práce.

V Palo Altu v Tesla Motors sice nevymýšlí žádné programy, jejich produkty jsou pořádný kus kovu a plastů, ale do Silikon Valley taky patří.

Na Deer Creek se ředitelují eletromobily Tesla

Auta to jsou parádní

Poslední výlet zakončila procházka na Vista Point završená svačinkou. Vista Point je v rezervaci El Corte de Madera Creek. Jestli máte dojem, že je tu těch rezervací nějak moc, tak je váš dojem oprávněný. S určitou nadsázkou se dá říct, že jakákoliv veřejná zeleň je rezervací. A aby nikdo necoural cestou necestou, jsou většinou vybudované parádní cestičky sjízdné i pro vozíčkáře.

Nejenže jsou v rezervaci chřestýši a pumy, ale ještě se sem nedostane záchranka

Další nepřítel – škumpa

Nudistický stromy

…

Je třeba si oddechnout

To byl strom! Samozřejmě sekvoj.

Pařez

V místě nazvaném Vista Point je deska na památku havárie australského letadla DC-6B v roce 1953.

Tady se to jmenuje Vista Point

Pamětní deska

O kousek výše je vyhlídka s možností vybalit piknikový koš; jinde v rezervaci se to nesmí.

Vyhlídka

Svačinka

Výhled do kraje

Les

… a jeho obyvatelé

Po cestě zpět po silnici Skyline Boulevard jsme se zastavili na odpočívadle s výhledem do údolí s vodárenským rezervoárem Crystal Springs.

Zastavení po cestě

Jezero Crystal Springs v pozadí

---

Kde to je na mapě? (Otevře se nové okno)

---

Jedeme vlakem z Hillsdale opět do San Franciska, tentokrát do Chinatownu. Vlak a trolejbus jsou stejné, jako minule – jen z trolejbusu vystupujeme na půli cesty.

Do Chinatownu se vstupuje Dračí Branou na Grant Avenue, jedinou autentickou čínskou branou v Americe. Při průchodu kdosi mávne hůlkou a jsme v Číně.

Vstupní brána do historického Chinatownu

Pastička na hodně bohaté turisty. Jsou tu věci za desítky tisíc dolarů, ale i sklenky na víno za 5$.

Grant Avenue se táhne historickým Chinatownem

Na křižovatce Grant a California je katolická katedrála Old St Mary’s postavená 1854. Byli jsme se podívat uvnitř, právě byla bohoslužba. Mají výstavku o ničivém zemětřesení v roce 1906. Tam tvrdí, že katedrála byla jednou z mála budov v okolí, které zemětřesení přežili. Abych pravdu řekl, podle fotky bych výraz přežít nepoužil…

Katedrála Old St Mary’s

Takhle dopadla při zemětřesení

Odpočinek na schodech kostela

Tohle je typické pro Chinatown – normální budova doplněná o prvky čínské architektury. Ta tramvaj stojí na červenou – kvůli kopci musí stát uprostřed křižovatky.

…

…

V Chinatownu je všechno takové stěsnané. Teda nikoliv jako pražské Staré Město, to ne, ale jak je to živé město, tak každý dům je multifunkční. Třeba dole je banka, nahoře obchodní firmy a budhistický klášter.

Bank of Amerika a budhistický klášter Gold Mountains Monastery

Restaurace New Peking

Restaurace New Shanghai

…

Citibank

Tady na Washington Street dnes sídlí banka, ale v 19. století tu byla telefonní ústředna pro Chinatown. Zajímavé je, že Číňani si prý nebyli sto zapamatovat čísla, tak se obsluha musela naučit telefonní seznam nazpaměť!

Dříve telefonní ústředna, dnes banka

Dostali jsme hlad. Kterou restauraci vybrat? Radana chtěla někam na sluníčko. Vtom nás na křižovatce Grant a Washington odchytla pouliční gejša s náručí letáků jakési restaurace a do té nás odvlekla. Že bude zdarma štěstíčko a zmrzlina. Restaurace se nám líbila, nechali jsme se usadit na ochozu. Při pohledu na jídelní lístek jsem zajásal – mají mě známá jídla! Třeba Kung Pao s rýží, Radana si dala krevety; kvůli mé angličtině ovšem je dostala s rýží a ne s nudlemi a já měl jen maso se zeleninou. Asi bylo pro číšníka nepochopitelné, že by někdo mohl chtít ke Kung Pao rýži. Mimochodem, nedojedl jsem – důvod prozradí fotka dole:)

V té restauraci napravo jsme obědvali

Pohled z restaurace na Washington St

A jsme usazeni

…

…

Dlabanec

Tohle už jsem fakt nemohl

Z restaurace jsme koukali na čínské důchodce cosi kutící dole v parku Portsmouth Square Plaza. A ejhle, oni tam hráli něco jako dámu.

Dole v parku se scházejí čínští důchodci…

… a hrají si

Naprosto nefotogenický budhistický kostel

Prošli jsme se nejen po turistickém historickém Chinatownu na Grant Avenue, ale zabrousili i do skutečného „čínského“ Chinatownu. To jsou jednak postranní uličky a pak Stockton Street. Není to sice tak malebné, ale je to nějak živější.

Velkoobchod pro čínské obchodníky

Prodejna a půjčovna šatů pro slavnostní příležitosti

…

Ulička s čínskými obchody. A v každém domě sídlí i několik firem a asociací.

Co tam v domě je? Asi to není nic pro turisty…

…

Zabrousili jsme i do uličky Ross Alley, kde je stará továrna na štěstíčka Golden Gate Fortune Cookie Factory, která jimi zásobuje celý Chinatown. Na turisty tu jsou zařízeni, hned jsme dostali okoštovat.

Továrna na štěstíčka v Ross Alley – řekl bych, že toto je zakladatel firmy

Za focení se platí půl dolaru.

Stockton Street už opravdu není pro turisty

Prodejny na Stockton Street

…

Tady mě v Kalifornii poprvá a naposled zakázali fotografovat

Nikde ani ň latinkou

…

Když nás po hodině přestala Stockton Street bavit, využili jsme toho, že po ní jezdí trolejbus na vlakové nádraží a odtud můžeme domů…

Už jenom drobnost. V centru je k vidění i pár bezdomovců. Typicky jezdí s nákupními vozíky a na nich celý svůj majetek. Občas je vozík ověšen pytli plechovek od limonád nebo zálohovaných plastových lahví.

Jednoho bezdomovce jsme viděli z trolejbusu

---

Kde to je na mapě? (Otevře se nové okno)

---

Výlet na Coyote Point za letadly. Je to rekreační oblast s výhledem na letiště San Franciska. Neodolal jsem focení. Bydlet u letiště, asi bych programování dávno pověsil na hřebík a fotografoval letadla.

Letadla tu už letí celkem nízko

Letadlo u letiště

Všechno lítá co peří má

Nad hlavami nám kroužili kondoři. Nebo snad supy? Vygooglil jsem, že se pták zřejmě jmenuje kondor krocanovitý. Ovšem tady mu říkají sup, dokonce sup krocanovitý. Čert ví jak to s ním je. Snad nežerou letadla.

Je to sup?

Nebo snad kondor?

Lodičky, to je pro změnu láska Radany.

Coyote Point Yacht Club

---

Kde to je na mapě? (Otevře se nové okno)

---

Pošťáci jezdí auty. To je samozřejmé. Ovšem pošťáci sedí v autech na divný straně. Stejně jako popeláři mají totiž volant vpravo. To aby nemuseli při vystupování uskakovat před kolemjedoucími auty. Nejezdí od domu k domu, ale auto si nechají někde za rohem a poštu roznáší pěšky. Dopisy i balíky. Dopisy dají do schránky, to je stejné jako u nás. Jen balíky doručují po americku. Nepářou se s nimi, nechají je ležet před domem. Ani nás neruší zvonkem. Takhle pohodili i balíček s kreditkou. Jedině s mým iPhonem zacházeli jak se sluší a patří na tak vzácnou zásilku. Dokonce jsem se musel podepsat.

Balíček pod židlí

Když nám došli okurky, objednali jsme nové u Google Express. Ten je doručil na židli.

 

Chcete poslat dopis? Nic jednoduššího. Ofrankovanou obálku zavěsíte na domácí schránku. Nemáte známky? Nevadí. Máte internet a zaplatíte online. Taky si můžete dojet na poštu a dopis vhodit do schránky přizpůsobené motorizaci. Ani vystupovat netřeba.

Připadá mi, že ta schránka dopis sezobne …

Konečně je tu den D, vyvrcholení naší dovolené. První letošní cesta do San Franciska. Plánování bylo složité, za den město prochodit nelze. A k tomu ke všemu budeme sami, bez Rendy a Zdenky. Takže to bude taková jednoduchá procházka podél vody. A Chinatown si necháme napodruhé.

Zdenka nás chtěla do San Franciska odvést, ale nedal jsem se. Já chtěl zažít co nejvíc dopravních prostředků. Nakonec vyhrál kompromis, na 5 kilometrů vzdálené nádraží jsme nešli pěšky ani kombinací pěšky-autobusem-pěšky, ale Zdenka nás tam zavezla a ještě ukázala, jak se v automatu kupuje lístek.

Vlak přijel za chvíli. Ovšem přijel bez lokomotivy; ty ostatní ji měli. Vlak se kupodivu skutečně rozjel a my se mohli kochat Kalifornií. Teprve v San Francisku jsem zjistil, že lokomotivu máme a to vzadu a vlak celou cestu couval – na hlavovém nádraží se vlaky neotáčejí:) Pohled z vlaku je tu stejný jako všude na světě a jako ve filmech a jako v Česku – samé zadní dvorky. V patrovém vlaku bylo čisto, chrom nablýskaný – jen ta okna, ta po umytí vagonu v myčce nikdo jelenicí nenačinčal.

Boj s automatem na nádraží jsem prohrál; české karty nebere a i s bankovkami jsem měl jisté potíže – musí se strkat lícem nahoru a hlavou doprava

Tak kam ty koleje vedou: do San Franciska nebo naopak do San José?

Přijel nám vlak. Ale bez lokomotivy…

Jak to, že opačné vlaky lokomotivu mají!

Jedeme

Pohodlná sedadla

Sedíme nahoře!

Průvodčí kontroluje legitky

Už jsme tady

 
Takže jsme v San Francisku. A chceme začít v rybářském přístavu Fisherman’s Wharf, což znamená přejet celé město trolejbusem. Byla to vyhlídková jízda moderním centrem, kde se trolejbus naplnil Číňany, kteří pak vystoupili v Chinatownu. My až skoro na konečné.

Trolejbus na Market Street

Jedeme trolejbusem přes půl San Franciska

 
V rybářském přístavu začínáme starou čokoládovnou Ghirardelli z roku 1852. I to náměstíčko je jejich. Ostatně, to jsem viděl několikrát. Většinou je u něj cedule, že je to soukromý pozemek a tudíž tam nelze parkovat.

Výroba čokolády postaru

…

Mňam

Vpravo ode mně je historická píšťala. Ta oznamovala začátek a konec pracovní doby. Zněla i v případě, když  loď s někým z rodiny Ghirardelli na palubě proplouvala úžinou Golden Gate.

 
Následovala procházka starým rybářským přístavem s množstvím stánků a obchodů, pak moderním přístavem až k našemu dnešnímu cíli – na Market Street.

Dodnes tu je stánek pouličního malíře, který nás před rokem portrétoval

 
Slavnou tramvají (které tu říkají cable car) jsme opět nejeli. Mimochodem, ona to není žádná tramvaj, je to vlastně lanovka – stejná, jako na Petříně. Ten kabel je uložen v zemi a vyměňují jej každé tři měsíce!

Sanfranciská tramvaj

Pro změnu s Radanou

Ano, jsem ve Fisherman’s Wharf

…

Flotila

I plavci tu jsou

Lidé se dopravují ve všeličems

Na koleně spíchnutý dopravní prostředek – samozřejmě ze sekvojového dřeva

Nevím, jestli se tohle auto umí dodnes i plavit

Segway

…

Ten unavený pán láká okolojdoucí k projížďce přístavem

Obchod s řezbami ve dřevě a slonovině; za lidové ceny pak i v plastu

Restaurace jsou různé

Namalovaná obloha jako by z oka vypadla té venku.

Rybičky ve sloupovém  akváriu

Starý nájezd vlaku na trajekt

Tam vzadu je Alcatraz. Kdysi všichni toužili odtud, teď naopak

 
Je půl třetí a kochání máme už po krk nebo ještě výše. Pro odpočinek jsme zvolili v podstatě první restauraci po cestě. Jako ve všech restauracích tady, servírovali mimo jiné burger. Na rozdíl od McDonalda byla houska slaná.

Naše záchrana – Fog City

Má nenucená konverzace s panem majitelem

Burgr byl výtečný

 
V přístavu měli předváděčku hasiči. Ukazovali vše, co nějak souvisí se zemětřesením. Nejen třesoucí se kuchyňku i se skříňkami. Měli například nářadí, používané při manipulaci s dráty pod napětím, ukazovali co dělat, aby člověk obživl a tak.

Předváděcí den hasičů

Tahle budka imituje třesení stupně 8

Vlevo vycházkové molo, vpravo trajekt

Vstupní bránu jsme potkali až nakonec, neb jsme v moderním přístavu končili.

 
No a pak už následovala závěrečná procházka v centru po Market Street a metro. To se tu jmenuje BART a jezdí po celé oblasti San Francisco Bay Area. Ve městě a v moři jede pod povrchem, jinak jako vlak. Myslím, že dokonce jezdí po stejných kolejích. Vystoupili jsme na konečné v Millbrae, kam pro nás přijela Zdenka.

Pouliční prodavač obrázků s krásným zákazníkem

V metru rozdává dopisy nějaká dobročinná skupinka

Ucaprtaný Hloušek

Konečná metra na vlakové zastávce

---

Kde to je na mapě? (Otevře se nové okno)

---

Vánoce, vánoce přicházejí … zatím jen do obchodů.

Nevím, co v tom obchodě v Hillsdale Mall v San Mateu prodávají po zbytek roku, ale teď jsou tu předvánoční orgie. Okrasy o zdobení vánočního stromku a okolí na tisíce způsobů.

Ono nešlo fotit vše, nechtěl jsem být nařčen ze špionáže. Jen lituji, že jsem nezvěčnil Filipovu Bagetu, přestože Radana tvrdí, že to byl pes Pluto.

Vstup do ráje

Nákupní hon na ozdoby foukané z pravé umělé hmoty začíná.

Stav mysli je snad jasný

Regály a zas jen regály, až někam do dály…

Tak bez Santy to asi nepůjde

Oddělení louskáčků na ořechy všech velikostí a designu, ale jednotné konstrukce

Budha, prasátko, gejša – musíme myslet i na ostatní, ne?

---

Kde to je na mapě? (Otevře se nové okno)
Web obchodu (Otevře se nové okno)

---

Když už jsme v počínštělém Sillicon Valley (ve Foster City je podle Wikipedie 45% Asiatů, v celém San Francisco Bay Area jich žije 23%), museli jsme samozřejmě navštívit echtovní čínskou restauraci.

Na večeři se jelo do Cooking Papa. Není to zrovna malá restaurace, tak 15-20 stolů pro 4-10 lidí. A samí Asiati. Jen my máme nějak jinou barvu. Prostě jsme tu za exoty.

Jídelníček mají bohatý, naštěstí obrázkový. Pražskočínská jídla typu kung-pao v 10 variantách tu skoro nemají – Renda říká, že ta jsou z jiné oblasti než místní restauratér. Nevadí. Dáme si bůček (Roasted Pork Belly), kachničku (Roasted Duck) a cosi pana šéfa (Mini BBQ Plater – Chef’s Choice), to vše doplněno talířem zeleniny (On Choy in Bean Curd Sauce) a mističkou rýže. A navrch kačenu se slanou buchtou (Roasted Peking Duck wraped with Steam Bun) a pocukrované nadýchané koblihy bez náplně (Hong Kong Style Egg Puff).

Zrada je ve stylu stolování po čínsku. Napřed čaj – ten doplňují po celou dobu večeře. To je OK. Pak každý dostane talířek s hůlkami a doprostřed stolu položí číšník první talíř s jídlem. V našem případě talíř s bůčkem. Předpokládá se, že si každý přesune ze společného talíře trochu na vlastní talířek  a odtud teprve do pusy. Napřed jsem hladově koukal na Zdenku, protože moje sousto vytrvale zůstávalo na talíři; naštěstí mají na vyžádání i vidličky. No a pak průběžně přináší jednotlivé chody – v pořadí dle číšníkova vlastního uvážení. Takže po chvíli číšník přinesl rýži, pak zeleninu, kachnu, …

Tohle vše nebyla specialita našeho číšníka. Vedlejší stůl s deseti strávníky u kulatého stolu byl obsluhován stejným stylem. Vždy, když číšník vidí, že se někdo u stolu fláká, okamžitě přinese další talíř jehož velikost je daná počtem objednaných porcí. Když jsme ono sladké cosi chtěli až nakonec, musela to Zdenka předem oznámit.

Jen pro zajímavost jsem prubnul ty kynuté koblihy namazat červenou sladkou chili omáčkou. Jo, celkem dobrý.

Když tu exotiku zhodnotím – celkem dobrý, křupavé kůžičky a konečně někdo umí správně omastit jídlo. ALE, všechno je to studené nebo alespoň chladné a ve všem jsou kostičky (maso na kosti je pro Číňany to nejlepší). V čínské restaurace pro Číňany fakt nevaří čínu. Příště jdeme pro změnu do japonské restaurace.

Když začali nosit jídlo, říkal jsem si, takhle malými porcemi se přece nemůžeme najíst. Holt se budu muset přemoct a dělat gentlemana. Nebylo třeba. Domů jsme si nesli 3 krabičky zbytků masíčka „pro pejska“ (v podstatě to, co je na fotce).

Cooking Papa; uvnitř jsem se nějak neodvážil fotit:(

Mix na stole. Netknuté jídlo fotit nešlo – nosili jej postupně a s přestávkami

Tohle jsme si objednali; a k tomu ještě zeleninu a trošku

Jídelní lístek

---

Kde to je na mapě? (Otevře se nové okno)
Cooking Papa Restaurant (Otevře se nové okno)

---

Na ulici je k potkání takové malé mrkací autíčko. Jmenuje se Mini Cooper. Jsme v Kalifornii, takže samozřejmě nemá protivnou šaltpáku.

Autíčko s cudnými řasami

Taky na vás mrklo?

Dámy se odebraly nakupovat potraviny. Joe zrovna pořádal atrakci – přehlídku starších Chevroletů. Samozřejmě jsem kupovat nic nešel a věnoval se raději fotoreportáži.

Dámy odcházejí na nákup

Joe slibuje přehlídku aut

Kde jinde se vystavují auta, než na parkovišti

Chevrolet 3100 ročník 1953

1957

1957

Tenhle krasavec stál v roce 1957 i s výbavou 3 176,66$. V příplatcích je kde co, ale automatická převodovka je v základu:)

Tak tohle kupodivu není Chevy, ale Fordka z roku 1931

V popředí Chevy Bel Air, ročník 57 s podnosem

Dobrou chuť!

1956

1940

Hádám, že je to první požární auto v San Mateu

Kromě nablýskaných fešáků tam byl i tenhle otluček je z roku 64

Dětičky se věnují házení kruhů

Když pčišly dámy, tak po ukázání účtu jsem ve stánku vyfasoval dva hot dogy. Mohl jsem jich dostat i víc. Představuji si to třeba před Lidlem:)

Plné hrsti hotdogů