Konečně letime do Kalifornie!
Jenže napřed je tu let do Frankfurtu. No, let. Do Německa jsme teda letěli. Ale poblíž Frankfurtu letadlo přistálo a dál pokračovalo pěšky. Když toho mělo po krk, vyplivlo nás na déšť a my pokračovali do Frankfurtu autobusem. Tam ještě kousek cufus a už čekáme na letadlo, co nás slíbilo dopravit za Rendou.
U gejtu se nám fajn sedělo, že jsme málem nepokračovali. Tak dlouho jsme se dohadovali, jestli se už mame nalodit, až jsme zůstali poslední… No, počkali na nás.
Zbytek cesty už nestojí za zmínku. Ale vlastně jo. Moje hlavní obava – místo na nohy – se ukázala bezpředmětná. Holt to není charterový let. A ještě jsme mohli stepovat v prostoru kuchyňka-WC kde jsem za cestu vypil tak 2 litry vody-džusu-vína-koňaku.
Na letišti v San Francisku na nás už skutečně čekal Renda se Zdenkou a svezli nás domů, kde na nás už čekalo vítátko v podobě panáka rumu!