Renda se Zdenkou nás vzali do rezervace, ve které ještě nebyli. To už je samo o sobě vzácnost, neb leží jen nějakých 60 km od nás. A že je to náramná rezervace.
Jsme na cestě. A zrovna přes Golden Gate.
Jeli jsme do rezervace. Čekali nás opět sekvoje. Tentokrát to bude skutečný les, ne jenom pár desítek stromků.
Parkovišti na kraji lesa
Na parkovišti je samozřejmě stojan pro elektromobily
Tady se v lese platí, neb je to regulérní rezervace
Ten strom rostl přes 1000 let. Když jej zasadili, v Čechách právě nastupoval první přemyslovský kníže Bořivoj I.
Rezervace je určena pro paďourské vycházky. A za to se platí 7$, ovšem jakožto majitelé jakési chytré kartičky neplatíme nic; parkování je zdarma pro všechny. Široký dřevěný chodník, vysvětlující tabulky, někdy živý průvodce s výkladem; lze si jej objednat na komentovanou procházku.
Perfektní chodník roubený moc hezky dělanými popisky
V barvách vyvedené popisky
Většinu dne tu stojí strážce pralesa zodpovídající návštěvníkům na jejich zvídavé dotazy
Sekvojový les se sám o sobě fotí blbě. Ne, že by nebyly snímky pohledné, ale vypadá to jako obyčejný borový les. Z fotek nečiší ta mohutnost. To až když se ke stromu postaví človíček. Ale ani pak se nezobrazí ta ohromující důstojnost tisíciletých velikánů.
Takové trochu přerostlé borovice
…
Les je místy skutečně červený, jak napovídá anglický název pro sekvoj – redwood
Sekvojové lesy jsou snad jediná vlhká místa v Kalifornii. Často v nich prší. Sekvoj k růstu potřebuje mlhy (a kupodivu ještě požáry.) Při porovnání se zbytkem Kalifornie si připadáme skoro jako v deštném pralese.
…
Po obvodu stromu rostou malé stromečky. Když některý velikán padne zasažen bleskem, tak okolní stromečky vyrostou v kruhu kolem. Takže pokud rostou stromy v kruhu – tvrdí se, že jich bývá devět, ukazují jak byl jejich rodič mohutný.
Na začátku věků byl uprostřed kruhu stromů jeden velikán
Magický kruh sekvojí
Tady měli předka pomenšího
My nejsme tak mrňaví, to jen stromy jsou tak velké
Mezi stromy to je Zdenka, Renda a Radana
Nejoblíbenějšími místy k fotografování jsou nejrůznější vykotlané nebo vyhořelé stromy, případně popadané duté stromy – do nich jsem raději nelezl, co kdybych se tam zašprajcoval. Přestože se ke stromům nesmí a musí se chodit po chodníku, tak správa parku má pro fotografy pochopení a k nejkrásnějším stromům vede cestička.
Naše výprava mezi dvěma vykotlanými stromy
Kuk!
Na několika místech jsme se setkali s takovými chuchvalci, občas dost vysoko, které vyrůstají z kmene. Tady tomu říkají burl. Jak se to jmenuje česky, to netuším. Vyrůstá většinou na kmeni po jeho poškození nebo napadení chorobou. Něco jako nádor. Má velmi husté nepravidelné dřevo podobné kořenici a je velmi ceněn v nábytkářství.
Asi dvoumetrový burl ve výšce
Tady jsou taky burly, ale malé
Ty stromy mají neuvěřitelné stáří. Dožívají se až 2200 let a tloušťky až 6,5 metru. Takže ten stromek, co dole objímám, je starý cca 100-150 let.
Konečně strom normálních rozměrů!
Před 2 roky padl přes cestu strom. Tak vyřízli co překáželo a zbytek nechali ležet. Zasadil ho prý Kryštof Kolumbus.
Když jsme došli na konec fešáckého chodníčku Main Trail, byl čas na svačinu. Pokračovat cestou necestou se nám moc nechtělo a tak jsme to odpískali.
Dobrou chuť.
Pařez
Za dnešní zážitek jsme vděčni nejen našim hostitelům, ale i mému patronovi, že nás uchránil od lesního deště. I když já byl zvědav, jestli velikost kapek nebude odpovídat mohutnosti sekvojí.
Nezmokli jsme.
Vlak se dřevem v 80. letech 19. století v severní Kalifornii
Sto let starý snímek zachycuje nicotnost člověka v porovnání s přírodou.
Často se sekvoj plete se stromem sekvojovec (i na Wikipedii:) Oba rostou v Kalifornii, sekvoj (anglicky Redwood) u pobřeží, kdežto sekvojovec (angicky Sequoia) roste v horách Sierry Nevady; sekvoj je nejvyšší strom (přes 100 m), sekvojovec nejmohutnější (při tloušťce až 30 m dá 1400 kubíků dřeva – topili bychom s ním 100 zim) a bývá taky starší (přes 3000 let.)
Kde to je na mapě? (Otevře se nové okno)
Muir Woods (Otevře se nové okno)
Rumíček na cestách 